TEXT: CRAIG MONTS, PŘEKLAD: MARTIN ŘEHÁČEK
Nosaj Thing je přesně ten typ mladýho intelektuála ve flanelový košili, který od malička vstřebává různý kulturní vlivy a hraní na Nintendu si zpřestřuje poslechem Debussyho. I přes solidní úspěch svýho alba navíc pořád zůstává tím skromným výrostkem, který starým lidem s klidem vynese tašky do patýho patra. Jo, podobný lidi máme fakt rádi. Proto jsme se taky rozhodli, že s tímhle mladým američanem uděláme pořádný rozhovor.
Svý dětství jsi strávil v Pasadeně, že? Jaký to bylo?
Užíval jsem si, protože to místo je kouzelné. Je tam spousta skvělých restaurací a malých obchůdků. V Pasadeně navíc končila první dálnice, která byla ve Státech vybudována.
Zajímavý. Jak ses dostal k muzice?
Když jsem byl malý, hodně jsem poslouchal hip-hop. Rodiče mě v sedmi letech přihlásili do odpoledního výukového programu YMCA a řidič, který nás tam vozil, měl pořád zapnutou lokální hip-hopovou rádiovou stanici. Svůj pořad tam měli i Beat Junkies a strašně se mi to líbilo, takže jsem si většinu věcí nahrával na stereo mých rodičů.
Takže mi chceš říct, že jsi hip-hop poznal díky cestám do školy v autobusu?
Jo, přesně to se ti snažím říct. A taky se mě strašně bavily Želvy Ninja, Lego a konzole od Nintenda.
Hmm… Učil ses hrát na nějaký hudební nástroj?
Ve čtvrtý třídě jsem začal hrát na saxofon, pak na klarinet. Na střední jsem zase zkoušel bubnovat a taky jsem si osahal gramofony. Strašně mě v tý době bavilo scratchovat.
A co tvoje první zkušenost s hraním?
To probíhalo na místech jako The Smell a Ill Coral v Los Angeles. Dost jsem poslouchal noise a zajímal se o experimentální scénu. To bylo někdy kolem roku 2004. Pak jsem se dozvěděl o noci s názvem Shock Value. Staral se o ně Daddy Kev a na jednom letáku stálo: Ten, kdo přijde první se svou nahrávkou, dostane šanci zahajovat tuhle párty. Tak jsem do toho šel. Potom začal fungovat klub Low End Theory a to bylo přesně to místo, který jsem hledal.
Kdy se začaly projevovat tvý producentský choutky? Byl jsi dřív producent nebo DJ?
Nejdřív jsem hrál jako DJ - to mi bylo 12. Stačilo mi vidět pár DJs v akci a věděl jsem, že přesně tohle chci dělat. Nemohl jsem si dovolit svý vlastní gramofony, tak jsem si je půjčoval od asi šesti různých kámošů. To, že jejich zájem pomalu opadal pracovalo v můj prospěch. O rok později mi jeden kámoš donesl kopii nějakého softwaru určeného ke skládání muziky. Nainstaloval jsem ho na počítač mýho táty a byl jsem z něj úplně hotový. Chtěl jsem dělat věci jako Dre, Neptunes a Timbaland.
Tvůj první hudební set-up se teda skládal z čeho?
Měl jsem půjčený gramofony Numark a stejně tak i mixák… Crossfader sice moc nefungoval, ale i tak se na tom dalo pár věci naučit. Taky jsem měl Reason a Fruityloops na hrozně slabým kompu, na kterým jsem nemohl rozběhnout víc než 8 kanálů, protože jeho procesor byl příliš slabý.
Sakra. To není zrovna nejlepší výbava do začátků. A tvý první DJský vystoupení proběhlo kde?
Bylo to tuším na mý střední škole. Hrál jsem se svým kámošem a pamatuju si, že si na nás spousta lidi stěžovalo, protože jsme pouštěli různý undergroundový věci a všichni přitom chtěli slyšet věci od Nellyho.
Tvý první tracky zněly jak?
Jak už jsem říkal, snažil jsem se dělat hip-hop a electro beaty jako Dre a Neptunes. Pak jsem ale přešel k noisu, experimentalu a různým indie věcem a chtěl jsem nějak skloubit všechny ty vlivy.
Hodně lidí si myslí, že některý tracky na tvý desce Drift mají něco do činění s vážnou hudbou. Byl to záměr? Pokud jo, kdo tě v týhle oblasti nejvíc ovlivnil?
Líbí se mi klavírní skladby od Debussyho, Satie a Chopina. Taky si myslím, že na to může mít vliv to, že dlouho hraju v různých skupinách.
Kdy ses rozhold pojmenovat se Nosaj Thing?
To bylo někdy v roce 2005, ale to jméno jsem vymyslel někdy v roce 1997-98. Dost mě bavilo graffiti a snažil jsem si udělat vlastní tag. Napsal jsem svý jmeno na papír a barva se propila skrz a když jsem ho otočil, vypadalo to jako Nosaj, což znělo jako No Such, tak jsem si to jméno nechal. Taky jsem si dřív říkal Legohead.
Tvůj debut vyšel v roce 2006. Jak se ti jeví z odstupem času?
Nemám s ním žádný problém… Ty tracky jsem udělal rozmezí let 2004-2005 a to mi bylo 19. Jasně, zní to jinak než mý současný věci, ale pár tracků se mi pořád líbí. Hlavní záměr, se kterým jsem první EPčko dělal, bylo to, aby každá skladba zněla jinak.
Jak ses dostal k vydávání u Alpha Pup?
Poté, co mě párkrát viděli hrát v Low End Theory, sami mi spolupráci nabídli. Daddy Kev mi prostě zavolal a pak mi donesl smlouvu na jeden z večerů, na kterým jsem vystupoval.
Viděl jsem pár videí, na kterých je tvá hudba sesynchronizována s vizuální složkou. Můžeš mi o tom říct něco víc?
Viděl jsem show Daft Punk a Cornelia a rozhodl jsem se, že chci udělat nějakou vlastní vizuální show. Moje přítelkyně studuje design a seznámila mě se spoustou zajímavých lidí. S některýma z nich spolupracuju a připravujem společně různý vystoupení. Oficiální debut v Evropě budem mít tenhle rok na Sonaru.
V Praze jsi ještě nikdy nehrál. Co od toho očekáváš?
Jo, budu tady vystupovat poprvý a taky s týmem vizualistů, kteří připravují něco speciálního. Takže to asi bude o dost jiný než věci, na kterých dělám s Fair–Enough (Julia Tsao & Adam Guzman), ale vypadá to dost slibně. Aspoň podle toho, co jsem viděl z obrázků a videí, které mi poslali.
Jaký jsou tvý plány na rok 2010? V zákulisí se mluví o nějakém mixtapeu…
Měla by vyjít nahrávka mých remixů pro lidi jako Dntel, 16-bit nebo Daedelus. Taky budu doprovázet The XX na jejich americkém turné a až se vrátím domů, začnu dělat na novým albu.
Díky za rozhovor.
Nosaj Thing vystoupí v sobotu 13.3. na festivalu Lunchmeat.
