VICE DNES - 08/2010



HOLKY TO DNESKA MAJ

31/08/2010

TEXT: VERONIKA KRATOCHVÍLOVÁ

3727051108_1e760ba9b3_o

V každým správným médiu by se měla vést diskuze na úrovni. A polemiky pod jednotlivýma článkama mi rozhodně dávaj zapravdu. Myslim, že neni od věci, rozvinout občas nějakou tu plodnou myšlenku a zapojit se do kampaně proti subjektivnímu vidění světa. (Pozn. Všechny feministky prosim, ať dál nečtou, beztak by mi rozbily hubu)

sex-and-the-city1

Milej Míro, maj to holky dneska těžký?

Tak já ti něco povim.

Když rubrika ‚Láska sex něžnosti’ ztratila nadobro autoritu a já se přestala učit z problémů jiných, přišly problémy moje vlastní. Už nezjišťuju, jestli otěhotnim z vody na plovárně, už nemám strach, že chytim Aids od kluka, kterej na mě v tramvaji prsknul a nedal si ruku před pusu, nevolám na linku bezpečí pokaždý, kdy jdu kolem telefonní budky. Mám to jaksepatří na háku. Na všechny tyhle otázky jsem si totiž odpověděla běžnou praxí.

453550_zena-laska-sex-milovani

Jak jen to s těma hetero-homo-pólama je … Znám pár holek, který dopadly jako pokusný králíci pro přeorientování danýho chlápka na ten předpisovější formát. Když se to nepovedlo, byl to tvrdej pád na čumu (nebo na zadek). Přirovnala bych to ke koblize údajně plněný marmeládou, na kterou máte šílenou chuť, ale když do ní kousnete, zjistíte, že máte pusu umazanou od nutelly. A pokud na tu nutellu nejste alergický, tak si jí hold umejete, a jste bez následků.

bravo-mag-2

Dávat si pozor, na to, co dotyčnej pije, není uplně od věci. Minimálně z důvodu následujícího procesu sublimace a trávení. To, co z některých jedinců vzlíná, může bejt až za hranicí snesitelnosti a posléze neslučitelný se životem.

Co se týče tance. Je tanyny a tanini. Kdo při něm vládne pohybama pánví, vládne jima i při jinejch činnostech.

reggie-bush-kim-kardashian-kelly-brook-megan-fox-courtney-love-kourtney-kardashian-mila-kunis-anglina-jolie-britney-spears-sienna-miller-brad-pitt-sex-naked-nude-topless-beyonce-breasts6

Pravidelně vyrýsovanej pekáč buchet na břiše úzce souvisí s výše zmíněnejma pohybama pánví, pohybem obecně, ale taky s genetikou. A rozhodně jsou lepší buchty v troubě, než těsto na talíři.

2

Pokud tráví chlap v koupelně víc času než ženská, může to mít hned několik důvodů. Já mám za svůj život už nějaký grify tak najetý, že je dotahuju do rekordních časů. Takže budu často rychlejc namalovaná a učesaná, než se kdejakej chlap stihne vyčurat. Nekonečný sprchování a nahánění patky na tu správnou stranu je věc druhá.

bravo_cover-may83

Upravenej/neupravenej. Ona ta ležérnost a nedbalá elegance občas dá zabrat víc, než oblíknout si bílý tílko a úzký džíny.

noah-mills-v-magazine-mario-testino

Spodní prádlo… Zapraný trenýrky a znovu se do módy vracející slipy jsou nejlepší bezhormonová antikoncepce ever. A když se na nich ještě objeví „vzkaz z onoho světa”, je na čase zdrhnout oknem i z vlastního bytu.

Na komplimenty nedám dopustit. Svědčí o vkusu. A mimochodem, pokud je chlap dostatečně sebevědomej, chválí skrze komplimenty vlastně sám sebe.

bravo1

A tak chlapci, pro mě za mě,  lámejte zápěstím, když vyprávíte, přehnaně gestikulujte, kruťte prdelkama, ucucávejte limetkovej džus růžovým brčkem… My to všechno kousneme. Jen si proboha měňte trenýrky, žvejkejte žvejkačky bez cukru, používejte deodorant a všechno bude fajn.

S láskou Veronika


PROČ MÍT RÁD FRESH FILM FEST?

30/08/2010

TEXT: ADAM VOLNÝ

neposkvrnene-poceti

Považuju se za klasický produkt týhle doby. To ve zkratce znamená, že jsem za svou dosavadní životní kariéru zkonzumoval takový množství kulturních statků, že už jsem dospěl do bodu vlastní sebedestrukce, ve kterým mě dokáže emocionálně zasáhnout nebo pobavit tak jedna z tisíce věcí, která se označuje slůvkem „umění”. S tímto naléhavým pocitem prázdnoty, který se projevuje všeobecnou každodenní apatií se pak jakýkoliv výlety za kulturou stávají čím dál obtížnější. Jenže pak vám přijedou nadšení známí, kteří mermomocí touží po nějakým tom programu na večer a tak nezbývá než rezignovaně vytáhnout paty z prázdnýho bytu a opustit milovaný notebook, který mi ještě jakž takž zprostředkovává kontakt s realitou. Naštěstí jen virtuálně.

Nepochopte to špatně, tohle nemá být další ze sebemrskačskejch článků, kde si zas nějaký emo týpek vylívá svý citlivý srdíčko. Tak to prostě je. Erekci pořád mám, takže klídek. Tenhle text je naopak o radosti, kterou dokáže poskytnout jen určitá forma bezprostřednosti. Jestli mě chápete. Na Fresh Film Fest jsem šel totiž se značnou skepsí. V jistým bodu života vám totiž prostě dojde, že už nemůžete spát ve stanovým městečku (je to příliš nepohodlný, vlhký a „ta příhoda ve stanu” se vám stala jenom jednou a stejně nestála za nic, tak proč to pokoušet znova, že?) ve Varech a čekat hodiny na vstupenky nebo před sálem, abyste se dostali na ty zaručeně odzbrojující asijský nebo severský projekce, po jejichž shlednutí byste měli vrnět blahem nad strhující autenticitou (prosím, už žádný další stupidní citový vydírání od Kim Ki-duka), ale on se naopak připlíží ten pocit, že to bylo všechno tak vyextremizovaný a vykonstruovaný, že ani nemáte chuť se hádat s vašim nejlepším kámošem a jeho etno holkou a kazit jim zážitek z něčeho naprosto odzbrojujícího a plnýho. Tenhle stav má teda aspoň tu nezanedbatelnou výhodu, že nezpůsobuje pnutí v mezilidských vztazích. Aspoň, že tak. Není čas na teatrální gesta.

Teď už asi chápete, proč je dobrý být obezřetnej a nečekat moc. V tomhle módu bytí vás ještě utvrdí fronta na lístky a pohled na řadu obličejů, který jste viděli na všech těch cool akcích prezentujících se jako nový, nezávislý, objevný, environmentální a zásadně proti mainstreamu, i když polovina z těch lidí nakonec dělá v reklamkách nebo velkejch mezinárodních firmách, aby si mohla užít ten dražší život v undergroundu a opájet se oním falešným pocitem kulturní nadřazenosti. Sorry, nechal jsem se trochu unýst. Naštěstí aspoň můžete utýct do zaplněnýho sálu, kde vám přítmí poskytne vytouženou dávku intimity a klidu. Trailery se nepodaří pustit. Reklamy nehrozí. Bod k dobru. A pak to začne. Neposkvrněné početí malého čudly. Příběh o kancelářský kryse, která zakotví v úklidový firmě na jejichž zaměstnancích provádí korporát tajný testy.

Ok, zápletka není nikterak strhující, ale alespoň bezpečně víte, že tady vám nikdo nebude přemílat tisíckrát opakovaný životní pravdy. Navíc se brzo zamilujete do všech těch loserů, kteří se ve filmu vyskytujou. Jen si to přiznejte - sympatický ztroskotance držící se zuby nehty vlastních ideálů má rád skoro každý. A ještě je tu kapka nenásilnýho humoru, takže se přistihnete při tom, že se upřímně smějete a přitom vám tam nikdo nesugeruje radostný juchání ze záznamu, který má podbarvit jedinečnou vtipnost trapný nevtipnosti. Eh. Konečný dojem je odzbrojující. Jasně, musíte uznat, že se občas vyskytnou nějaký ty hluchý místa, ale NĚCO ve vás zůstalo. Skoro máte chuť křičet, že fakt existuje určitá neposkvrněnost a čistota tvorby. Tohle jsem naposledy zažíval u poslední desky The National. Ještě důležitější je ale to, že dochází k nejistý a dočasný strukturální přeměně vnímání a dalších pár hodin se bavíte tím, že dobrá nálada existuje. Fajn. Za tohle fakt sakramentsky díky. Skoro mám chuť pochválit tvůrce filmu a pořadatele festivalu. A proč to neudělat? Takže - bylo to dobrý, měl jsem radost, děkuju. Kvůli vám taky možná zase začnu chodit ven. Mám rád patetický konce.


TOHLE NENÍ ŽÁDNÁ PÍČOVINA Z BRNA

30/08/2010

NADPIS: TOMÁŠ ZILVAR
TEXT: HANNAH SALEH
PLAKÁT: BRŇÁCI

frnda

Internetový portál kudyznudy.cz je asi trošku mimo mísu, jak jinak si vysvětlit, že v rámci podpory cestování po tuzemsku nezmínil tuto zcela zásadní událost? FRNDA OPEN party v Brně, která se koná tento pátek (3. září), je zcela zásadní a vaše účast na ní zcela povinná. Jestli jste tam nebyli pařit a nepojedete ani teď, tak jste prostě úplně marný. Vystoupí největší hvězdy brněnské popmjůzik, tj. Midi Lidi, Čoko Voko, Fiordmoss, Don Juan Disco, staří dobří známí z To žluté, co máte na kalhotkách a také krásní, mladí a nevinní Hugo&Zoe. Párty se koná na brněnské přehradě, na čersvém vzduchu. Úplně to vidím, jak tam vyhrává ta skvělá hudba, ve vzduchu voní sinice a klobásy, měsíček svítí, ve tři ráno se tahle úžo scéna navíc zpestří kelímky všude, táckami všude a poblitými lidmi všude. Zahrada pozemských rozkoší od Bosche hadr. Chápete dobře, nic pro čajíčky. Pořadatelé avizují, že se paří od šesti až do poledne příštího dne, takže takové neoficiální motto večera by mohlo znít GO HARD OR HOME. Více info ZDE.


Holky to maj dneska těžký

27/08/2010

TEXT: MÍRA VALEŠ

too-butch-to-be-straight

Problém je, že v minulosti neměly žádnej problém poznat, že je kluk heterák, a je možný ho sbalit - většinou se vyjadřoval v tříslovnejch větách, snažil se vám šahat na kozy, dělal oplzlý vtipy, měl ponožky v sandálech a cítili jste z něj pivo.

rugged

Posledních pár let to ale začíná bejt docela ošemetný. Heteráci sofistikujou (Mark Simpon to kdysi v The Independent nazval metrosexualita) a spousta buzen se naopak začalo vzhlížet v butch stylu - mají fousy, hrajou fotbal nebo jsou namakaný z fitka. Navíc se gay a straight kultury začaly míchat - buzny už nebaví jen gay sauny a chodí i do normálních barů a heteráci chtěj vypadat liberálně a cool a tak občas chodí na gay akce. A holky, když je začne pálit v podbřišku a chtěly by balit, neví, kde jim hlava stojí. Jasně! Mohly by se třeba zeptat, ale znáte ženský - proč volit jednoduchou otázku, když můžou použít celou řadu úskočných a nepřímých vedlejších manévrů? A protože Cosmopolitan vám v tom jasno neudělá ( i když to jejich dvacetiletý redaktorky možná tvrděj), nabízíme vám pomoc my - návod, jak rozeznat zrno od plev - pravýho českýho Josefa, kterej dává přednost ženský pochvě před análním sexem s vaším kadeřníkem.

1. Koukejte se, co pije

drinks

Pořád platí, že heteráci chlandí pivko a to po půllitrech. Buzny často poznáte podle toho, že pijou mojito, sofistikovaně usrkávají víno nebo zkouší různý zvláštní pití jako je třeba radler. Heteráci jsou konzervy a řeknou vám nějakou perlu jako: “přece nebudu svuj Gambrinus mrvit nějakou limonádou”. Jestli chlemtá pivo po litrech, je to hodně pravděpodobně heterák. Jestli do něj půjdete, skončíte sice s modelem lenochoda, kterej má v pětatřiceti velkej mozol, ale to je osud většiny českejch chlapů - jsme pivní národ.

2. Jestli umí tancovat, zařaďte zpátečku!

dancing460

I nadále pořád platí, že český heteráci netancujou a pokud je k tomu dokopete, sledujte jejich pánev - jestli je strnulá a dělají jen pohyby nohama a rukama, máte dobrou šanci, že jste vybraly správně. Buzny dost často tancovat umí, baví je to a nebojí se zapojit pánevní oblast. Heteráci mají nějakej mentální blok, který jim brání pánví pohybovat - pravděpodobně se bojí zesměšnění. Výjimku tvoří jižní národy (Španělsko, Jižní Amerika) ale na ty u nás stejně moc často nenarazíte.

3. Je vousatej a butch / vypadá mužně a namakaně?

burt-reynolds

V tom případě sledujte detaily - buzny jsou puntíčkáři a estéti. Když na sobě makají ve fitku, dotahujou to většinou k dokonalosti - jestli je vyrýsovanej moc, má ideální pekáč buchet na břiše a bradku pravidelně zastřiženou a je čerstvě ostříhanej, bude to pravděpodobně buzna. Kluk, co je na holky, bude mít pořád moc rád máminu svíčkovou na to, aby si jí odepřel kvůli postavě, takže jeho pekáč nebude nikdy uplně ideální.

4. Oblečení a barvy

colors

Jestli má na sobě nějakou výraznou barvu nebo je podezřele dobře upravenej a všechny detaily jeho oblečení ladí, jste pravděpodobně na špatný stopě! Heterák se může snažit vypadat elegantně, ale pořád mu to bude tak trochu fuk, takže minimálně ponožky budou ve špatný barvě nebo bude mít zmuchlanou košili. Barvy jsou důležitej kód - heteráci hrozně neradi vybočujou, takže na nich hledejte khaki, hnědou nebo zelenou. Naopak buzny, jsou (nebo by v českejch poměrech spíš chtěli bejt) cool, takže pokud je celý v černým, bílým nebo má na sobě signální barvu, je dost pravděpodobný, že to je řiťomil. Když má hodně krátký šortky, je to taky podezřelý - heteráci se drží pytlovitých volnějších kapsáčů od Vietnamců s délkou pod kolena.

5. Prádlo

underwear_cat

I kdyby si náhodou nějakej gayec chtěl hrát na straight-scruffy look a vypadat trochu uváleně, většinou ho prozradí spodní prádlo. Jestli svítí čistotou a je značkový - a navíc trochu kouká ven - jste u buzen. Jestli jde naopak o opraný trenýrky neurčitý barvy, máte velmi dobrou šanci, že jste narazily na heteráka.

6. Jestli vám složí kompliment, je načase poohlídnout se jinde

comp

S výjimkou francouzů, který si to pěstujou už pár století, neumí nikde jinde heteráci skládat komplimenty. Jestli se začnete bavit v baru s někým, kdo vám pochválí kabelku a pozná od jaký firmy je, nebo pochválí váš styl nebo voňavku, budou z vás možná dobrý kamarádi, ale tím to končí.

7. Zeptejte se, co dělá

hair

Tohle je trochu klišé, ale pořád platí, že jestli vám řekne, že je interiérovej designér, kadeřník nebo módní návrhář, měly byste bejt obezřetný. Jasně, né každej módní návrhář musí bejt buzna - např. Rick Owens je heterák. Moment, to je fakt jedinej heterosexuální návrhář, co nás napadá, takže na tom asi něco bude.

belgicky_pruvodci

Další zvlášní odrůda jsou vlakoví průvodčí - taky často buzny a to nejen v Čechách. Kde vzniknul tenhle fenomén teplejch nádražáků nikdo neví, ale je to dobře známej fakt. Naopak, docela bezpečný jste u herců - i přes spoustu drbů jsou herci většinou heteráci, tady ale pozor - z vlastní zkušenosti víme, že jsou sice na ženský, ale bývají to dost často gumy, který mají nevyřešený vztahy s vlastní matkou atd, takže jestli si narazíte herce, může se nakonec stát, že budete litovat víc než kdybyste se pokoušely o svýho kadeřníka:)

8. Fenomén měkkýho zápěstí

skeltoon3

Tohle je ruská cesta - v Sovětu se buznám říkávalo měkká zápěstí, protože při gestikulaci často používají ruce v zápěstí a různě je kroutí. Tohle je dobrej a né moc známej tip - prozradil už spoustu velice tvrdě se tvářících maníků. Takže sledujte ruce a gestikulaci. Pravýmu heterákovi se ruce při hovoru moc nehejbou.

Podle toho, co jsme vám tu napsali to sice může vypadat, že buzny nad heterákama trochu vedou na body. To je možná fér, ale nezapomeňte na jednu maličkost - až budete chtít, aby se vám podíval na bobra, bude takovej trochu pupkatej českej Láďa se svojí basou piv pořád o něco lepší než vystajlovanej vyrýsovanej interiérovej designér - toho bude totiž daleko víc zajímat vaše skříň s oblečenim než vaše postel.

vogue_shoe_closet


ŠOK!

26/08/2010

two-men-and-a-woman-running1_11657527_tcm11-18606

PRAHA: Šok! Tomáš Z. (33), manžel bývalé striptérky z pochybného pražského podniku Kateřiny W. (34), se včera zúčastnil závodu ve štafetě Nike Run. Šlo o veřejnou akci renomované společnosti na výrobu sportovního náčiní. Asi proto se Z. ze začátku schovával mezi třemi spolupracovníky, kteří se nám představili jako Matěj, Honza a Jakub.

Matěj běží!

K překvapení našich reportérů se těsně před startem začala celá „tlupa” oblékat do sportovního! Na trička si dokonce přišpendlili cedulku s nápisem „VICE.” Těžko říct, co tímto anglickým slovem chtěli naznačit. V překladu to znamená „neřest.” Byli jsme zvědaví, jak lidé, kteří podle dobře informovaného zdroje nemají daleko k drogám, alkoholu a minoritní literatuře, uspějí v konkurenci ostatních týmů.

agonie1

A třeba zástupci týmu Holmes Place měli postavičky ham ham! Vice tým, který podle vlastních slov: „vydává časopis o životních prohrách,” mezi nimi vypadal s prominutím jako povedená čtverka zmoklých slepic! Jaký byl ale náš šok, když Jakub (39), poslední zástupce týmu Vice předběhl Holmes Place na cílové rovince a skončil na neuvěřitelném devátém místě! Asi si cestu pořádně zkrátil nebo sáhl k tolik oblíbeným „nabuzovákům…”.

psh-mike_traffic1

Vice tým dokonce porazil i tým slavných diskžokejů, které naše kamera zachytila v situaci, kterou sami diskžokejové Mike Traffic a Juanita Juarez popsali slovy: „Jsme fakt v p…”.


DOBRÝ DEN, PANE KOČKA

26/08/2010

TEXT A FOTO: PAVEL ČEJKA A iPHONE

photo2

“Dobrý den, pane Kočka.”
“Dobrý dén.”

“Jak se máte?”
“Dobrý.”

“Přinesl jsem Vám časák, jak jste dělal rozhovor s panem Zilvérem. Máme na to hodně dobrej ohlas. Hodně lidí nám říká, že po přečtení fakt nemaj pocit, že byste byl grázl, jak Vás média líčila.”
“Jak Jirka prohrál ve volbách, tak už mě vůbec nevotravujou!”


VICE PŘINÁŠÍ: SPOTŘEBITELSKÝ TEST TEKUTÝCH MÝDEL

26/08/2010

TEXT & FOTO: HANNAH SALEH

Čistota půl zdraví. Proto si všichni myjeme ruce. Otázka je, čím. Jistě se denně musíte vypořádat s různými volbami, přičemž  výběr tekutého mýdla mezi ně nejspíš nepatří. A dost možná si myslíte, že je to tak správně. Test se pokusí změnit váš pohled na důležitost této problematiky. Ukázat vám, že je důležité, jakým mýdlem si myjete ruce. Při hodnocení netradičně pomíjí značku a cenu mýdla a s nimi pěnivost, procento zničených bakterií, pH i míru hydratace. Jedinými kritérii, na které je brán zřetel, jsou, hezky pokrytecky, barva a vzhled.

liquidsoapuprightflowers_66

PROŠLO TESTEM!

Růžová, oranžová a modrá barva. Ať jsem se snažila jakkoliv, v těhle príma pastelových barvičkách nic prasáckého nenalézám.

VICE ŘÍKÁ: Těmito mýdly si můžete mýt ruce. Používejte je zvlášt a nebo míchejte všechny tři barvy v duchu tutti frutti či My Little Pony.

my-little-pony

NO TO SNAD NE:

NEJMENŠÍ ZLO: Bezbarvé

pruhledna

Říkáte si, že když mýdlo vlastně žádnou barvu nemá, nemůže se tím nic zkazit? Ne, tak to není. Věřím, že v dnešní době žije spousta lidí, kteří chtějí na první pohled poznat, že si myjí ruce mýdlem a ne lubrikantem.

DOST HROZNÝ: Žlutá/Zelená

zlute-mydlo

Občas se mi stane, že na velmi dlouhou chvíli upadnu do apatie. Ale když se z ní proberu zrovna ve chvíli, kdy si umývám ruce, aniž bych věděla o tom, že si umývám ruce a mýdlo je nešťastnou náhodou žluté, vyděsím se, že jsem se v nepozornosti se vysmrkala - bez kapesníku. To platí i  pro světlejší odstíny zelené, zvlášť pokud máte zrovna chřipku, tj. ucpaný nos a hlavu plnou hlenů tak moc, že vám snad každou chvíli praskne čelo. V případě těch zářivějších (vůně zeleného jablka či lesa) si říkám, že Mars asi opravdu útočí.

zelena

ÚPLNÁ TRAGÉDIE: Bílá (perleťová)

Co že jste si to vlastně stříkli do rukou?

bila

Nebo snad máte někdo jinej názor?


Něco absolutního se chystá. Bděte!

25/08/2010

TEXT: MÍRA VALEŠ

absolut_warhol_2899089c-tm1

Jean Baudrillard definoval postmoderní společnost jako takovou, kde jsme všichni jen konzumenti. A Jean měl recht! Naše jediná možnost výběru v roce 2010 spočívá jen v tom, jestli budeme konzumovat věci, se kterýma souhlasíme nebo o tom prostě nebudeme přemejšlet.
Když mam napsat o Absolutce, nestydím se za to, že píšu o produktu. Jednak proto, že je to docela fajn vodka a pak, jak už říkal Jean, všichni jsme stejně jen konzumenti.
Absolutka začala zostra expandovat začátkem 80.let - ze Švédska do Ameriky a potom dál.
O hlavní zvrat v tom, jak celou tuhle firmu lidi vnímají, se postaral švédskej pracovník Gunar, když si přines z jednoho stockholmskýho vetešnictví starou láhev na léky a řek si, že by takhle mohla vypadat jejich nová láhev. O pár let později to vylepšil tehdejší šéf reklamky TBWA, když si řek, že na tvaru tý lahve postaví celou reklamu. Pak už stačilo, aby se do toho přimotal Andy Warhol, kterej prej Absolutku používal jako parfém a řek: “I like the bottle, I wanna do something with it”. Pak Andy nakreslil lahev ve svým stylu a, jako obvykle, zahájil kult!
Od Andyho si baňatou láhev začali jako štafetu podávat umělci, návrháři a filmaři. V 90.tých přispěl Rolling Stone a přidal hudebníky. Každý důležitý město na světě má dneska svojí vlastní Absolut reklamu a pár měst má už i svojí vlastní edici. Helmut Lang dělal s Absolutkou svuj poslední projekt a Spike Jonze pro ně tenhle rok natočil rovnou celej film.

Momentálně se něco absolutního chystá i v Čechách a na Slovensku. Neprozradíme vám ještě uplně všechno, ale posíláme krátkej teaser. Bděte!

Absolut Blog: http://www.absolutblog.cz


O ČEM BUDE PÁRTY VÁCLAV?

24/08/2010

blog-vaclav-header

Sice si ještě prázdninujete, ale tak jako tak přichází čas na podzimní žúry. Vice jich pár připravuje a 30.9. pokračuje v nápadu propojit v obyčejný čtvrtek více prostorů do menšího klubovýho festivalu. Loni jsme tím startovali Vice, po zbytek následujících let jsme se rozhodli tuto událost zasvětit Václavovi, Svatýmu i těm dalším. Datumově to cca vychází. A protože je Párty Václav zasvěcená neokoukaný místní zábavě, lepšího patrona jí nemůžeme dopřát.
Z hudebního ranku se můžete těšit na koncerty WWW, Veena, Pregnant Mutant, Nauzea Orchestra, DATA-LIVE, Vees, dále na Slováky Pjoni & Ink Midget, co letos rozsekali Pohodu po The Stranglers, stejně jako loni A.M. 180 stage v NoDu nebo Folk Assault stage s Jiřím Konvrzkem, Emozpěvem, Karlem Kunrtem a Nicelandem. Václav je propojen i s výstavou Decadance Now! - Za hranicí krajnosti, která 30.9. bude zažívat první návštěvní den, který bude prodloužený do 22.00 a bude okořeněn projekcí filmu Decadence a dekadentníma videoklipama.
Lístky na celou akci v prodeji nejsou, protože všichni Václavové i jejich kámoši to maj zadara.
Pro další informace se přihlaště na Václavův facebook a sledujte www.partyvaclav.cz

img_10163


Tento týden ve znamení Fresh Film Festu

23/08/2010

TEXT: JOSEF BOUŠE

fff

Pokud se k vám po usilovný mediální másáži nedostala informace, že od příští středy do neděle probíhá FRESH FILM FEST, říkám vám to právě teď. Nejen kvůli tomu, že mi z toho něco kápne, ale i proto, že by byla fakt škoda ho prošvihnout.

Tahle akce poběží hned na sedmi místech skoro v centru Prahy. Nabitej program projekcí budou doprovázet přednášky, workshopy, výstavy a koncerty. Nebudu sem ale přepisovat fakta, který se dozvíte za pět minut na oficiálním webu (http://www.freshfilmfest.net/) Chtěl jsem totiž doporučit pár věcí, který stojí za to vidět (a slyšet).

Jednou z nich je projekt s názvem Trash Humpers vizuálního umělce a úchyla Harmony Korineho.

Projekce bude v sobotu 28. v Paláci Akropolis od desíti hodin.

Abych nepsal jen o Akropoli. V divadle Ponec můžete v sobotu večer sjet celou první řadu seriálu Darkplace. Navazuje na tradici trashovejch seriálů osmdesátejch let. Autorem scénáře je Richard Ayoade známej hlavně jako “Moss” z IT Crowd.

Když už jsme u nový vlny britcomů, nemohl bych zapomenout na (právem) kultovní seriál The Mighty Boosh. Tomu je zasvěcená páteční noc v Akropoli. Začne to v osm hodin koncertem Kapitána Demo (http://www.myspace.com/kapitand). Pak nastoupí Resets Djs. Samotná projekce první série začne v půl jedenáctý.

Mým posledním typem je komiksovo gamerská šílenost vezoucí se na vlně LSD Scott Pilgrim vs. the World. Tahle komiksová adaptace Edgara Wrighta začne v neděli od tří v Aeru.

Ale co, nebudu si tady dál plácat játra. Daleko lepší bude, když přijdete.

PS: A nebojte si koupit aktreditaci na všechny dny. Bude to stát za to!